Ach, ten podzim
S touhle básničkou jsem se účastnila v první Gallireiské soutěži: Podzim na Galliree
Ach, ten Podzim
Přichází to každý rok,
teď už schází jenom krok.
Konec léta horkého,
začátek deště věčného.
Listí padá,
je to děs,
potápím se o stošest.
Do močálu barevného,
teď převážně červeného.
Kaštany mě bombardují,
vlčata se jenom smějí.
Však je taky dostihnou!
Mám tu mysl zákeřnou...
Moje srst má barvu šedou,
borůvky zas fialovou.
Jakou já chuť na ně mám...
Brzo jim to spočítám!
Už je večer, půjdu spát.
Sny o kořisti se mi snad budou zdát.
K milému se přitulím,
pusinku mu uvalím.
Teď už jenom dobrou noc,
skotačení bylo dost.
Zítra půjdu na trnku,
snad se neztratím v tom podzimním, šarlatovém zámku...